V současné době máme na škole přes 710 žáků z Vyškova a z více než 30 okolních obcí a více než 50 pedagogů. Škola se nachází blízko centra města v blízkosti vlakového a autobusového nádraží.
Žákům nabízíme rozšířenou výuku hudební výchovy od 1. ročníku a rozšířenou výuku matematiky a přírodovědných předmětů od 6. ročníku. Výuka probíhá podle školního vzdělávacího programu "Otevřený svět".
Vývoj školství ve Vyškově na přelomu století
Na konci 19. století ve Vyškově existovaly pouze německá obecná a měšťanská škola. Podle sčítání v roce 1880 byl počet českých obyvatel větší o více než 500 osob. I přes tento fakt, trvalo několik desítek let, než dosáhla česká obec vytčeného cíle – postavit českou měšťanskou školu.
Touha Čechů po své vlastní škole sílila. Houževnatost a vytrvalost vyškovských se dočkala ovoce. S nástupem prvního českého starosty Aloise Součka poč. 20. století můžeme hovořit o rozvoji českého školství. Vyškov se mohl chlubit svou vlastní českou měšťankou v roce 1908.
1905–1914
Zájem o návštěvu německé měšťanské školy rapidně upadal a škola byla udržována návštěvou českých dětí, které německy vůbec neuměly, ale jejichž rodiče byli zaměstnáni v německých závodech a institucích a byli na nich existenčně závislí. Tak vypadalo německé školství 20. století.
Situace se změnila v roce 1905, kdy bylo povoleno zřídit českou měšťanku. Jediným problémem se jevilo umístění této školy. Třídy se na 3 roky tísnily v pronájmu německé měšťanské školy (nyní budova KKD). Už zbýval jen poslední krok, a to postavit vlastní českou školu.
Zahájení výstavby školy připadlo na podzim 1906. Už o dva roky později, přesněji 14. června 1908 byla slavnostně vysvěcena arcibiskupem olomouckým ThDr. Františkem Bauerem. Při aktu slavnostního svěcení byla přítomna městská rada i členové okresního výboru. U slavnosti chyběli zemský hejtman markrabství moravského Serenyi i místodržitel markrabství moravského pán Heinold-Udyňski, o jehož ustanovení napsal pokrokový tisk jako o políčku českému obyvatelstvu Moravy a Slezska.
Podle písemných svědectví současníků se jednalo o tehdy největší měšťanskou školu v celém Rakousko-Uhersku.
Na tehdejší dobu byla škola skutečně moderní. Měla tělocvičnu, šatny, kreslírnu, kabinety přírodopisné, fyzikální, zeměpisné i rýsovnu. Všechny sbírky byly velmi dobře vybaveny. Velkou poklonu složil i c. k. okresní inspektor Antonín Kotrlý při návštěvě 24. a 25. června, když podotkl: „Není školy měšťanské na Moravě, jež by se jí rovnala.“
Nádherná secesní budova poskytovala zázemí hned několika školám – dívčí měšťanské škole, chlapecké měšťanské škole, jež měly společného ředitele, dále obchodní škole, rolnické a hospodářské škole a útočiště zde našlo ve dvacátých letech i muzeum.
I. světová válka
Rozvoj slibně se rozvíjející vzdělávací instituce přibrzdila 1. světová válka. Škola v té době poskytla azyl gymnáziu, které se muselo vystěhovat a uvolnit své prostory vojenské nemocnici. Velká spousta pedagogů byla mobilizována. Kromě válečných strastí, muselo školství zápasit i s jiným nepřítelem – s krutou zimou, nedostatkem pedagogů, malou zásobou otopu. Ve škole žáci dokonce sbírali kovové předměty, šili ze starých novin podešve do bot pro vojáky, ačkoli sami strádali.
Závěrečné měsíce války a poválečnou dobu provázela nikoli epidemie, ale pandemie tzv. španělské chřipky. Nemoc zasáhla i v řadách žactva.
Válka změnila lidem morální hodnoty, zanechala neúplné rodiny, způsobila hospodářskou krizi, sociální nepokoje a obrovskou nezaměstnanost.
Meziválečné Československo
Vznik Československé republiky je dalším důležitým mezníkem ve vývoji měšťanského školství ve Vyškově. Německá měšťanská škola byla přemístěna do Lysovic.
V roce 1919 byla česká měšťanská škola ve Vyškově rozdělena na dívčí a chlapeckou. Každá měla své vlastní ředitelství. Povinná školní docházka byla osmiletá a tak po absolvování „třetí měšťanky“ chlapecké či dívčí školy většina žactva ze školy odcházela.
Střední odborné školy však vyžadovaly absolvování čtyř tříd měšťanské školy, proto byla na naší škole zřízena IV. třída měšťanské školy. Jednalo se o třídu koedukovanou (společná školní výuka chlapců a dívek) a učívali zde zpravidla nejlepší pedagogové z celé školy. Navštěvovali ji žáci z velice širokého okolí.
Výborné výsledky žactva IV. měšťanky značně přispěly v období I. republiky k dobré pověsti naší školy.
Další z temných období nejen pro naše národní dějiny, ale i pro dějiny naší školy byl rok 1938. V zářijové mobilizaci byly všechny školy ve Vyškově uzavřeny a propůjčeny vojenským účelům.
Během vyhlášení Protektorátu až do osvobození musely školy plnit různá nařízení, dodržovat zákazy. Například byly zrušeny hodiny občanské nauky, náboženství a hlavně dějepisu. Výuka zeměpisu byla omezena. Nesměly se používat učebnice a ty, které nebyly zrušeny, musely projít revisí. Školní knihovny byly zapečetěny a některé tituly musely být odevzdány jako nevhodné knihy (Palacký, A. Denis), školní kroniky byly předány do rukou nacistů.
V závěru války – v dubnu 1945 – byla budova školy velmi silně poničena, také vybavení nebylo ušetřeno. Na jedné z dochovaných fotografií lze spatřit rozbitá okna, vyvrácené dveře, zničený krásný vchod do budovy, opadaná omítka…
Situace v letech 1948–1953
Po II. světové válce bylo zavedeno koedukované vyučování ve všech měšťanských školách. Začalo se rovněž s modernizací budovy. Ve školním roce 1945- 1946 byly instalovány nové kotle ústředního topení a třídy doplňovány tělesy.
Změna politické situace po roce 1948 se projevila také ve škole. V zápisech z porad se objevují politická témata, povinná účast na oslavách VŘSR a dalších politických akcích. Navíc ve všech obecných školách došlo ke zrušení 6., 7. a 8. tříd a žáci od 5. třídy výše začali povinně navštěvovat měšťanské školy. Tím se počet žactva zvýšil. Po roce 1948 prošla naše školská soustava četnými změnami, které nebyly vždy ku prospěchu. Z měšťanských škol se staly střední školy 1. stupně (někdy pod názvem I. národní škola). V naší budově byly umístěny dvě tyto školy – I. střední škola a II. střední škola. Ředitelé se velmi střídali. Od února 1950 zahájila činnost pionýrská organizace. Nově od školního roku 1952–53 se začalo vařit ve školní kuchyni v suterénu – v místě nynější malé tělocvičny. Ve stejném školním roce začal i provoz školní družiny.
Zákon z dubna 1953 přinesl přerod národních škol v osmileté střední školy. Od 1. září 1953 funguje tzv. osmiletka. Po 45 letech střídání různých ředitelství v jedné budově začíná období, kdy je ve škole jediné ředitelství, a tedy i jediný ředitel. Prvním z ředitelů se stal Jaroslav Stromecký. Škola měla ve školním roce 1953–54 rekordní počet žáků: 1222. Mnoho tříd mívalo více než 40 žáků a vyučování na směny bylo nutností.
Se vzrůstajícím počtem žáků musela být zřízena pobočka na Marxově ulici (nynější škola Na Vyhlídce), která se nakonec v roce 1959 osamostatnila.
Školní rok 1960/1961 se nesl v duchu změn, např. se změnil název školy „Základní devítiletá škola.“ Koncem padesátých let byly na dvoře vybudovány školní dílny a na místě dnešního městského bazénu školní zahrada. Vytvoření šaten v suterénu také zlepšilo prostředí ve škole.
V 80. letech prošla škola řadou renovací a úprav. Byly vybudovány nové kabinety, opravena tělocvična s šatnou. Největším dílem v historii školy bylo vybudování její přístavby v letech 1983–1984. V třípatrové budově je školní kuchyně, jídelna, žákovská knihovna, kabinety a dalších 7 tříd. Náklady na tuto stavbu se pohybovaly kolem 6 milionů korun. V devadesátých letech modernizace školy pokračuje.
Změny v novém tisíciletí
Jedna z nejvýznamnějších událostí pro školu nastala v lednu 2003. Byla otevřena přístavba školy, v níž se nalézá nádherná sportovní hala. V ní se dá provozovat celá řada kolektivních sportů na nejvyšší úrovni (odbíjená, košíková, házená a florbal).
V přístavbě je umístěna i družina školy. Celé zázemí přístavby (šatny, sanitární zařízení, bezbariérové přístupy) je na špičkové úrovni. V přístavbě je výtečně vybavená posilovna.
V roce 2004 byla vybudována moderní krásná a v regionu Vyškovska nevídaná učebna hudební výchovy. Pro třídy s rozšířenou výukou hudební výchovy je nesmírně cenná.
O prázdninách v roce 2004 byla nákladem devíti milionů Kč náročně modernizována školní jídelna. Ta nyní beze zbytku splňuje ty nejnáročnější normy a požadavky pro zařízení společného stravování.
Na podzim 2006 byla nákladem 350 000 Kč modernizována učebna fyziky. Škola je průběžně vybavována moderní výpočetní technikou a učebními pomůckami jako interaktivními tabulemi a dataprojektory. Město Vyškov jí vychází všemožně vstříc.
Jednou z posledních úprav na škole je zřízení moderní jazykové učebny. Je vybavena dotykovou interaktivní tabulí a projektorem. Žáci mohou také ve výuce využívat moderní sluchátka s mikrofony.
